Bohumil Eliáš je český malíř, sochař a sklář. V letech 1996 - 2000 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově, poté 2001 - 2007 následovalo studium na Akademii výtvarných umění v Praze (Katedra figurální plastika, prof. Jan Hendrych). Bohumil Eliáš je členem skupiny výtvarníků Mánes a Rubikon.

Bohumil Eliáš zaměřil svůj výtvarný zájem ke sklu. Svou tvorbu rozvíjí v malbě, v podobě plastik ze skla taveného do formy, ale i z malovaných a lepených desek plochého skla. Práce z malovaného vrstveného skla se nejčastěji zaměřují k architektonicky pojaté konstrukci liniových struktur a pevných tvarů. V uzavřených tvarech vytváří chvějivé subtilní kompozice. Zkušenosti z oblasti volné figurální tvorby v sádře a bronzu a sochařské vnímání forem se uplatňují v plastikách z taveného skla. Jejich podoba má kořeny v sochařsky znovuobjevovaných skutečnostech. Často jsou inspiračním zdrojem fragmenty původních celků dávných architektur, které jsou zasazené do výtvarného kontextu. V tomto smyslu je zjevné například zaujetí tématem mostu či okna ve vizuálním okouzlení samotnou harmonií tvarů, ale i v hlubších významových kontextech. Monochromní hmota skla je měkce modelována pronikajícím světlem a dává plastikám nádech mlčenlivé tajemnosti.

Autor je ale mnohdy zaujat i svébytnou skulpturální kvalitou jen minimálního detailu bez komplikovaných významových souvislostí. Destruované strojní součástky, odpadové zbytky materiálů z výroby či citace tvarů stavebních článků a konstrukcí, někdy i v kontrastním materiálovém provedení, jsou včleněny do výrazu monumentálního celku. Záměrná torzovitost provokuje k představám o původní celistvosti.

K osobitému stylovému purismu či strohé přísnosti výrazu skla má blízko autorova malířská tvorba. Eliášovy obrazy tématicky vycházejí z podobných prvků, jaké se objevují i ve skle. Plochu obrazu často člení geometrickými útvary, vycházejícími z torzálních fragmentů nejrůznějších reálií – železných traverz či bizarních struktur vysekávaných plechů. Tyto motivy mnohdy rytmicky opakuje do oproštěných abstraktních kompozic, které vstupují do imaginativního volného prostoru bez konkrétního ukotvení významového děje. Charakteristická pro autorovu malbu je podobně jako u skla redukovaná barevnost.

Samostatné výstavy

2007

Galerie Chagall, Karviná, CZ

2008

Galerie S.V.U. Mánes Diamant, Jednakujedný, Praha, CZ

2009

Galerie Chagall, Karviná, CZ

Glasrijk Tubbergen, NL

2011

Galerie Solidet, Praha, CZ

Galerie Špejchar, Chomutov, CZ

Galerie U Slunce, Týn nad Vltavou, CZ

2012

Glasgalerie Hittfeld, DE

2013

Galerie La Femme, CZ

Galeri New Form, S

2014

Galerie Máma, Ostrava,CZ

2015

Galerie u Radnice, Tábor, CZ

Broft Gallery, NL

Glasgalerie Stoelting, Hamburg, DE

Vinohradský Pavilon, Praha, CZ

Galerie Nová síň, Praha,CZ

2017

Galerie la Femme, CZ

2018

Zámek Pardubice, Eliáš-Eliáš, CZ

Savoy Gallery, Bratislava, SK

2019

Knupp Gallery,Praha,CZ

Galerie U fot´áka, Jistebník, CZ

2020

Galerie La Femme,Praha, CZ