Jaroslav Šerých byl český malíř, grafik a ilustrátor. Vyučil se sazečem, dále absolvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Jablonci nad Nisou (1946–1948), šperkařskou školu / Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově (1948–1950). Poté absolvoval v letech 1950 - 1957 Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Vlastimila Rady a prof. Vladimíra Pukla, poté následovala aspirantura u prof. Vladimíra Silovského.

Od roku 1957 byl členem SČUG Hollar, od roku 1958 členem umělecké skupiny M 57 a od roku 2004 člen Umělecké besedy.

V mládí byl Jaroslav Šerých významně ovlivněn setkáním s dílem a osobností Bohuslava Reynka. Roku 1959 přechází ve svém díle k abstrakci. Od 60. let se věnuje také ilustraci, za kterou získal mnohá ocenění u nás i v zahraničí. 

Prezident Václav Klaus v den výročí republiky 28. 10. 2008 vyznamenal osmadvacet osobností, mezi nimi i Jaroslava Šerých. Na slavnosti bylo řečeno: „Jaroslav Šerých je výraznou osobností české malby a grafiky. Je autorem rozsáhlého všestranného výtvarného díla. Vyniká v oboru užité grafiky, především knižní ilustrace. Vystavoval u nás i v zahraničí na několika desítkách samostatných a více než dvou stech kolektivních výstav. Jeho práce získaly řadu uměleckých ocenění a jsou zastoupeny v předních galeriích v České republice i ve světě“.

 Se svými pracemi vstoupil Jaroslav Šerých do veřejného povědomí na sklonku 50. let, kdy se stal členem skupiny M 57. V té době končil aspiranturu na AVU v ateliéru profesora Silovského. Za sebou měl speciálku Vladimíra Pukla na téže škole. Už na studiích byl předurčen pro grafickou práci, ale neomezil se pouze na ni. I v posledních letech se ke grafice trvale vracel, soustředil se především na litografii, která vyhovovala jeho kreslířským schopnostem. Kresba vůbec byla jeho hlavním výrazovým prostředkem a nejdůležitější součástí jeho tvůrčího procesu. Pro ilustraci používal Šerých převážně kombinovanou grafickou techniku, v pozdější době to byl často litografický kámen, na který přímo kreslil štětcem. Od roku 1976 začal odlévat měděné destičky, někdy doplněné emailem. Přesto byl především malířem a malba zůstává doménou jeho díla i později. Od začátku 60. let začal Šerých na svých plátnech používat vrstvení, umělé hmoty – jako podklad, na který maluje, nebo jsou spojeny s plátnem a dávají mu reliéfní podobu. Obrazy z tohoto období jsou prvním dokladem o autorově dozrávání, v němž si vytvořil vlastní nezávislý styl. Od samého počátku jeho tvorby ale jeho díla vyvolávají pocity harmonie a naděje – základní principy života. Autor sám o své tvorbě říkával, že hlubokým záměrem jeho práce je krása obrazu, kterou citlivý divák vnímá, ačkoli třeba zpočátku nebude vědět, o čem obraz hovoří, ale na niž se divák naladí.

Výstavy

Československo / Česká republika

• 1963 Oblastní galerie Liberec
• 1964 Galerie Československého spisovatele Praha
• 1966 Muzeum Tábor
• 1969 Galerie umění Havlíčkův Brod; Oblastní galerie Vysočiny Jihlava; Kabinet grafiky Olomouc
• 1970 Divadlo Za branou Praha
• 1978 Divadlo hudby Olomouc
• 1979 Moravská galerie v Brně; Galerie výtvarného umění Hodonín; Okresní vlastivědné muzeum Frýdek-Místek
• 1981 Galerie Mladá fronta Praha; Okresní kulturní středisko Liberec
• 1984 Kulturní dům Chodov, Praha
• 1985 Okresní kulturní středisko Sokolov-Zámek
• 1986 Galerie Mladá Fronta Praha; Galerie Zlatá Lilie Praha; Galerie Šolcův dům Sobotka
• 1987 Dům umění města Brna; Galerie Karlovy Vary
• 1988 Vlastivědné muzeum Olomouc; Oblastní galerie Roudnice nad Labem
• 1989 Oblastní galerie Vysočiny Jihlava; Galéria hlavného města Bratislavy; Galerie hl. města Prahy
• 1990 Okresní galerie Náchod; Dům kultury Karviná; Galerie Typos Brno
• 1991 Okresní vlastivědné muzeum Vsetín; Zámek Kinských Valašské Meziříčí; Muzeum Prostějovska Prostějov; Galerie K České Budějovice; Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod
• 1992 Parlament – Česká národní rada, Praha; Dům kultury Karviná
• 1993 Galerie Mánes, Praha; Divadlo Ve Smečkách, Praha
• 1994 Galerie moderního umění Hradec Králové; Galerie Genesis, Praha; Městská knihovna Kostelec nad Orlicí; Okresní muzeum Pelhřimov; Muzeum Kutná Hora
• 1995 Zámecká Galerie Hořovice; Muzeum Prachatice; Zámek Žďár nad Sázavou
• 1996 Galerie GM, Praha;Vila Portheimka Praha; Galerie Aulos Praha
• 1997 Kulturní středisko Kralupy nad Vltavou; Dům Leoše Janáčka, Havířov; Chodské knihkupectví, Domažlice; Galerie umění, Zlín
• 1998 Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod
• 1999 Městské muzeum a galerie, Hlinsko
• 2000 Pražský hrad – Míčovna, Praha; Galerie Antik, Praha
• 2001 Městská galerie MY, Jablonec nad Nisou; Galerie Palma, Benešov; Galerie Portal, Uherské Hradiště; Muzeum hlavního města Prahy, Praha
• 2002 Klicperovo divadlo, Hradec Králové; Dům kultury Žďár nad Sázavou; Muzeum hlavního města Prahy, Praha; Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha
• 2003 Muzeum Zábřeh na Moravě; Galerie Malovaný dům, Třebíč; Akademie věd České republiky, Praha; Hollar, Praha; Klub přátel umění, Ústí nad Orlicí; Kulturní dům U hradeb, Prostějov; Alšův kabinet, Praha; Galerie Z ruky, Křížovice
• 2004 Státní okresní archiv, Semily; Galerie Středočeská energetická, a.s., Praha
• 2005 Galerie B, Prostějov; Galerie Vysočanská radnice, Praha
• 2006 Galerie Radost, Kladno; Galerie Beseda, Moravská Ostrava
• 2007 Galerie v Lazarské, Praha; Galerie Otakara Kubína, Boskovice; Městská galerie, Hradec nad Moravicí

Od roku 1957 se též účastnil více než sta kolektivních výstav v Československu / České republice.

Zahraničí

• 1967 Galerie Katakombe Basel, Švýcarsko
• 1973 Galerie im Keller Saarbrücken, Německo
• 1985 Stichting Onerwijs Kunst Klub Amsterdam, Holandsko
• 1988 Kunstverein Geldrop Holandsko
• 1989 Galerie Gönnebek, Německo
• 1992 Galerie Königstrasse, Drážďany, Německo; BKH Fine Art Gallery, Los Angeles, USA
• 1994 České velvyslanectví Jakarta, Indonésie
• 1996 Galerie České centrum Varšava, Polsko

Dále se účastnil kolem sta kolektivních výstav po celém světě.

Realizace v architektuře

• 1973 Člověk a kov, Východoslovenské železárny v Košicích
• 1974 Objem ohně, Objem přírody, Vnitřní prostor přírody, Základní škola Třebíč
• 1975 Živá voda, Vodní stavby Plzeň
• 1976 Metamorfóza, Laboratoře PPM Praha
• 1979 Obrazový triptych, Mateřská škola Bohunice u Jaroměře
• 1981 Zářivá energie, Energoprojekt Praha
• 1984 Křížová cesta, Marianum, Jánské Lázně
• 1990 Blahoslavená Zdislava, mozaika, Kaple sv. Zdislavy v chrámu sv. Jiljí v Praze
• 2005 Cyklus Svatá Zdislava, Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, Žďár nad Sázavou
• 2006 Objem přírody, Městské divadlo Třebíč

Nejdůležitější ocenění

• 1957 Bronzová medaile – Mezinárodní výstava mladých, Moskva
• 1962 Čestné ocenění – Metropolitní muzeum Tokio
• 1967 Čestné uznání – 50. výročí SČUG Hollar
• 1970 Cena Loisirs Jeunes, Paříž; Cena v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha
• 1971 Hlavní cena v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha
• 1972 Cena SFVU, 5. bienale užité grafiky, Brno
• 1976 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha
• 1977 Cena Premio grafico, Bologna
• 1979 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha
• 1984 Stříbrná medaile Bienale užité grafiky, Brno; Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha; Výroční cena nakladatelství Vyšehrad, Praha
• 1988 Hlavní cena MK ČSR – Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha; Cena Lidového nakladatelství Praha
• 1989 Čestné uznání nakladatelství Odeon za rok 1988
• 1992 Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku, PNP Praha
• 1993 Čestné občanství města Tucson, USA
• 1999 Řád sv. Cyrila a Metoděje, Velehrad; Cena za nejkrásnější knihu, Sdružení českých grafiků František Kupka
• 2000 Čestné členství Societas Martinů
• 2003 Cena Masarykovy akademie umění za životní dílo, Praha
• 2005 Cena Masarykovy akademie umění; Cena Rudolfa II.
• 2008 Medaile za zásluhy udělovaná prezidentem České republiky